{title: Frau Vogelrauch}
{artist: Kabát}
{key: A}

{start_of_verse: Sloka 1}
Každej [F#m]chlap má někdy [Bm]strach
že dojdou kule a střelnej [C#m]prach
i ten [A]kanón zreza[D]ví
nikdo víc to nespra[E]ví.
{end_of_verse}

{start_of_verse: Sloka 2}
Temný dny pak nastanou
ty co maj vstát už nevstanou
když Maxa zpívá c'est la vie
on ví o čem vypráví.
{end_of_verse}

{start_of_chorus}
Jedi[A]ně jedi[C#m]ně snad tako[F#m]vá paní [D]Fogelraucho[A]vá
Ta to [C#m]umí ta to [F#m]zná ta nám [D]přízeň zacho[F#m]vá.
{end_of_chorus}

{start_of_verse: Sloka 3}
Jak léta jdou
všechno bolí najednou
než se ráno probudim
už je noc a znova spim.
{end_of_verse}

{start_of_verse: Sloka 4}
Pánbůh dej do toho kost,
aby nám do třiceti rost
starej vlk už nevije
já vim nejlíp, jak mi je.
{end_of_verse}

{start_of_chorus}
{end_of_chorus}

{start_of_bridge}
{c: jako sloka}
{end_of_bridge}

{start_of_verse: Sloka 5 = 1}
{end_of_verse}

{start_of_chorus}
{end_of_chorus}