{title: Morituri te salutant!}
{artist: Karel Kryl}
{key: A}

{start_of_verse: Sloka 1}
Cesta je prach a štěrk a udusaná hlína
a[G] šedé šm[Am]ouhy k[D7]reslí d[G]o vlasů
|: a z hvězdných[Am] drah m[D]á špe[G]rk, co kam[B]ením se spíná,
a [Em]pírka to[D]uhy z křídel P[Em]egas[D]ů[Em]. :|   [D(-)]
{end_of_verse}

{start_of_verse: Sloka 2}
Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma,
má v ruce štítky, v pase staniol,
|: a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma
dvě křehké snítky rudých gladiol. :|
{end_of_verse}

{start_of_chorus}
Seržante, písek je bí[D]lý jak paže Daniely,
p[Em]očkejte chvíli! Mé oči uviděly
tu st[D7]rašně dávnou vteřinu zapomnění,
se[Em]ržante! Mávno[D7]u, a budem zasvěceni!
Mo[Em]rituri te salutant, moritu[D]ri t[Em]e sal[D]ut[Em]ant![B7(-)]
{end_of_chorus}

{start_of_verse: Sloka 3}
Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá
a písek víří křídlo holubí,
|: a marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá
a zvedá chmýří, které zahubí. :|
{end_of_verse}

{start_of_verse: Sloka 4}
Cesta je tér a prach a udusaná hlína,
mosazná včelka od vlkodlaka,
|: rezavý kvér - můj brach a sto let stará špína
a děsně velká bílá oblaka. :|
{end_of_verse}

{start_of_chorus}
{end_of_chorus}

{new_song}