{title: Želva}
{artist: Olympic}
{key: C}

{start_of_verse: Sloka 1}
[C]Ne moc [F]snadno se [C]želva [F]po dně [C]honí,[F][C][F]
[C]velmi [F]radno je [C]plavat [F]na dno za [C]ní,[F][C][F]
jenom [G]počkej, až se zeptá, na to, [Am]co tě v mozku lechtá,
[C]nic se [F]neboj a [C]vem si [F]něco od [C]ní.[F][C][F]
{end_of_verse}

{start_of_verse: Sloka 2}
Abych zabil dvě mouchy jednou ranou,
želví nervy od želvy schovám stranou,
jednu káď dám zvlášť pro tebe, a pak aspoň dvě pro sebe.
Víš má drahá a zbytek je pod vanou.
{end_of_verse}

{start_of_chorus}
[C]Když si [G]někdo [F]pozor nedá[C], jak se [G]vlastně [F]želva hledá[C],
[F]ona,ho na [D7]něco nachytá[G7], [F]i když si to [D7]pozděj’c vyčítá[G7].
{end_of_chorus}

{start_of_verse: Sloka 3}
Ne moc lehce se želva po dně honí,
ten, kdo nechce, pak často(brzo) slzy roní,
jeho úsměv se vytratí a to se mu nevyplatí,
má se nebát želev a spousty vodní.
{end_of_verse}

{start_of_chorus}
{end_of_chorus}