{title: Černá díra}
{artist: Karel Plíhal}
{key: A}

{start_of_verse: Sloka 1}
[G]Mívali jsme [D]dědečka, s[C]tarého už [G]pána,
stalo se to v č[D]ervenci j[C]ednou časně zr[D]án[G]a,
š[Em]el do sklepa pr[C]o vidle, [A]aby seno skl[D]ízel,
[G]už se ale n[D]evrátil, pr[C]ostě někam zm[D]iz[G]el.
{end_of_verse}

{start_of_verse: Sloka 2}
Máme doma ve sklepě malou černou díru,
na co přijde, sežere, v ničem nezná míru,
nechoď, babi, pro uhlí, sežere i tebe,
už tě nikdy nenajdou příslušníci VB.
{end_of_verse}

{start_of_verse: Sloka 3}
Přišli vědci zdaleka, přišli vědci zblízka,
babička je nervózní a nás, děti, tříská,
sama musí poklízet, běhat kolem plotny,
a děda je ve sklepě nekonečně hmotný.
{end_of_verse}

{start_of_verse: Sloka 4}
Hele, babi, nezoufej, moje žena vaří
a jídlo se jí většinou nikdy nepodaří,
půjdu díru nakrmit zbytky od oběda,
díra všechno vyvrhne, i našeho děda.
{end_of_verse}

{start_of_verse: Sloka 5}
Tak jsem díru nakrmil zbytky od oběda,
díra všechno vyvrhla, i našeho děda,
potom jsem ji rozkrájel motorovou pilou,
opět člověk zvítězil nad neznámou silou.
{end_of_verse}

{start_of_outro}
[A]Dědeček se [E]raduje, [D]že je zase v [A]penzi,
teď je naše p[E]ísnička zr[D]alá pro rec[E]enz[A]i.
{end_of_outro}

{new_song}