{title: Las Palmas}
{artist: Wabi Daněk}
{key: A}

{start_of_verse: Sloka 1}
Co j[A]ako kluk jsem dělat chtěl a dávno už jsem zapomněl
a vzp[Bm]omínka mě n[E]ijak nedoj[A]ímá,
odplula dolů životem, jen touha stát se pilotem,
ta z[Bm]ůstává, p[E]ořád ve mně dř[A]ímá,
st[Em]arostí každý den jak m[D]áku,
j[B]en občas večer sednu z[E]a pilotní páku,
v[A]ario až na doraz a věž mi přeje "zlomte vaz!",
my st[Bm]oupáme, až n[E]ýty lítaj' z dr[A]aku.
{end_of_verse}

{start_of_verse: Sloka 2}
Výška devět tři sta pět, kurs dvěstě dvaačtyřicet
a oči trochu z nevyspání pálí,
noc má barvu povidel, motory duní zpod křídel
a navigátor zvolna mapy balí,
asi to vážně taky sbalím,
hlava už nechce vládnout mým tělem rozespalým,
žádné trosky, žádný pláč, prostě jen vypnu počítač
/: a pak se klidně do postele svalím. :/
{end_of_verse}

{new_song}