{title: Alenka v říši divů}
{artist: Karel Zich}
{key: G}

{start_of_verse: Sloka 1}
[G]Telegram s adresou svět,
[C]píšu v něm pět vlídných vět - [D]jedné [G]dívce [D]
[G]Kdopak ví kam jej zítra pošta doručí
[C]a kolik náhod mu poručí.
[D]chtěl bych jen vidět zář očí, které [G]budou jej číst.[D]
{end_of_verse}

{start_of_chorus}
[G]A šel bych cestou prašnou co nikdo nezměří
[C]sám jedenkrát bych s plnou brašnou cinknul u dveří,
bude [D]v očích mít úžas jak Alenka v říši [G]divů. [D]
[G]I když dá mi košem až řádky bude číst
já [C]chtěl bych být tím listonošem neboť jsem si jist
bude [D]v očích mít úžas jak [C]Alenka [D]v říši di[G]vů. [D]
{end_of_chorus}

{start_of_verse: Sloka 2}
Já nechal všechna okna dokořán a díval se
na svět ze všech stran jak se koulí
a celý den přemítám o dívce neznámé
proč už se dávno neznáme snad adresu
najde poselství mé.
{end_of_verse}

{start_of_chorus}
{end_of_chorus}

{start_of_verse: Sloka 3}
Odmítli můj telegram a řekli že poslat jej není kam - adresa schází
a celý den přemítám o dívce neznámé proč už se dávno neznáme snad
adresu najde poselství
{end_of_verse}

{start_of_chorus}
2X
{end_of_chorus}