{title: Tisíc mil}
{artist: Ivo Fisher}
{key: G}

{start_of_verse: Sloka 1}
V nohách [G]mám už tisíc m[Em]il,
stopy dé[Am]šť a vítr sm[C]yl
a můj ků[Am]ň i já jsme ce[D]stou znaveni[G].   [D]
{end_of_verse}

{start_of_verse: Sloka 2}
Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, to malý bílý stavení.
{end_of_verse}

{start_of_verse: Sloka 3}
Je tam stráň a příkrej sráz,
modrá tůň a bobří hráz,
táta s mámou, kteří věřej' dětskejm snům.
{end_of_verse}

{start_of_verse: Sloka 4}
Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, ten starej známej bílej dům.
{end_of_verse}

{start_of_verse: Sloka 5}
V nohách mám už tisíc mil,
teď mi zbejvá jen pár chvil,
cestu znám, a ta se k nám dál nemění.
{end_of_verse}

{start_of_verse: Sloka 6 = 2}
{end_of_verse}

{start_of_verse: Sloka 7}
Kousek dál, a já to vím,
uvidím už stoupat dým,
šikmej štít střechy čnít k nebesům.
{end_of_verse}

{start_of_verse: Sloka 8 = 4}
/: [Em]jeden cí[Am]l, ten starej zn[D]ámej bílej d[G]ům ... :/
{end_of_verse}