{title: Okoř}
{key: A}

{start_of_verse: Sloka 1}
N[D]a Okoř je cesta jako žádná ze sta,
vrou[A7]bená je stromama,[D]
když jdu po ní v létě, samoten na světě,
sot[A7]va pletu nohama,[D]    [D7]
na [G]konci té cesty trn[D]ité stoj[E7]í krčma jako hrad[A7],
tam[D] zapadli trampi, hladoví a sešlí,
zač[A7]li sobě notovat[D].
{end_of_verse}

{start_of_chorus}
N[D]a hradě Okoři svě[A7]tla už nehoří,
bílá[D] paní šla [A7]už dávno spát[D],
ta měla ve zvyku pod[A7]le svého budíku
o [D]půlnoci chod[A7]it strašívat[D],   [D7]
od[G] těch dob, co jsou tam tram[D]pové,
nes[E7]mí z hradu pryč[A7],
a [D]tak dole v podhradí se [A7]šerifem dovádí,
on[D] jí sebral od[A7] komůrky klíč[D].
{end_of_chorus}

{start_of_verse: Sloka 2}
Jednoho dne zrána roznesla se správa,
že byl Okoř vykraden.
nikdo neví dodnes, kdo to tenkrát vodnes',
nikdo nebyl dopaden,
šerif hrál celou noc mariáš s bílou paní v kostnici,
místo aby hlídal, vášnivě jí líbal,
dostal z toho zimnici.
{end_of_verse}

{start_of_chorus}
{end_of_chorus}

{new_song}