{title: Dopis}
{artist: Karel Plíhal}
{key: A}

{start_of_verse: Sloka 1}
[D]Tak ti teda píšu v opilecké pý[A]še
[Em]dopis, co ti ji[G]nej fra[A]jer nenapí[D]še,
dopis, co ti jinej frajer nesesmo[A]lí,
[Em]žádný hloupý frá[G]ze, [A]jak mě srdce bo[D]lí.
{end_of_verse}

{start_of_chorus}
[D7]Nejsem žádnej zla[G]tokop a ne[E]ní mi to lí[A]to,
že [D7]jsem kdesi pro[G]pil re[E]jžák i to sí[A]to.
{end_of_chorus}

{start_of_verse: Sloka 2}
Zato když jsem včera večer seděl s kamarády v šenku,
má stará Múza dala mi svou novou navštívenku,
už od rána mě svádí, hladí, líbá atakdále,
jenže bez tebe se cítím jako přikovanej k skále.
{end_of_verse}

{start_of_chorus}
Vzpomínky mě klovou do mých ztvrdlých jater,
slzím z dýmu, jenž sem vane z vater kolem Tater.
{end_of_chorus}

{start_of_verse: Sloka 3}
Prej z vesmíru se blíží naše příští zkáza
a Země - to je stará a velmi křehká váza,
popraskaná váza jako tvoje láska ke mně,
co zbylo z tvý lásky, co zbude z tý Země?
{end_of_verse}

{start_of_chorus}
Nebude to bolet, neboj, potrvá to chvilku,
přestaneme řešit naši malou násobilku.
{end_of_chorus}

{start_of_verse: Sloka 4}
Přestanem se trápit, kdo ji za nás dopočítá,
přestanem si nalhávat, že na východě svítá,
obyčejní lidé vedou obyčejné války,
chci naposled tě uvidět, a třebas jenom z dálky.
{end_of_verse}

{start_of_chorus}
Tře[D]bas jenom z dálky, když už to nejde zblí[A]zka,
do[Em]kud konec to[G]ho všeho [A]Pámbu neodpí[D]ská,
do[Em]kud konec to[G]ho všeho Pá[A]mbu neod-,
{end_of_chorus}

{start_of_outro}
[D]tak ti teda píšu v opilecké pý[A]še
do[Em]pis, co ti [G]jinej fra[A]jer nenapí[D]še,
dopis, co ti jinej frajer nesesmo[A]lí,
[Em]žádný hloupý frá[G]ze, jak [A]mě srdce bo[D]lí,
[Em]žádný hloupý frá[G]ze, jak [A]loučení bo[D]lí,
[Em]žádný hloupý frá[G]ze, jak [A]beznaděj bo[D]lí,
[Em]žádný hloupý frá[G]ze, jak [A]loučení bo[D]lí,
[Em]žádný hloupý frá[G]ze, jak [A]mě srdce bo[D]lí,
[Em]žádný hloupý frá[G]ze, [A]jak mě hlava bo[D]lí ...
{end_of_outro}

{new_song}