Prvotní commit

This commit is contained in:
Marek Štěpánek 2025-09-29 10:07:30 +02:00
commit be22cd5808
166 changed files with 8737 additions and 0 deletions

44
cz_sk/fesaci-jaro.cho Normal file
View file

@ -0,0 +1,44 @@
{title: Jaro}
{artist: Fešáci}
{key: C}
{start_of_verse: Sloka 1}
M[Am]y čekali j[C]aro, a za[G]tím přišel mrá[Am]z,
tak strašlivou zim[C]u nepoz[G]nal nikdo z nás[Am],
zvěř z okolních les[C]ů nám stál[G]a u dveří, [Am]
mnozí, co se smál[C]i, náh[G]le uvěří. [Am]
Z chýš[C]í dřevo mizí a mou[G]ka ubývá,
nou[Dm]ze, nám tak cizí, se ryc[G]hle ozývá,
ve [C]stájích je ticho, sen[G]o dochází,
pod[Dm] malými okny bílá [G]smrt obchází, a stále blíž[Am].
{end_of_verse}
{start_of_verse: Sloka 2}
A potom to přišlo, co muselo se stát,
od údolí k horám začalo všechno tát,
tenkrát přišel soused, a jak mluví, téměř lká:
"Moje žena myslí, že se jara nedočká."
Půjčil jsem mu koně, a když saně zapřahal,
ještě, než se rozjel, jsem ho rychle varoval:
"Nevracej se brodem, ledy už praskají,
nejpozději zítra se na pouť vydají tam v údolí."
{end_of_verse}
{start_of_verse: Sloka 3}
Už padalo šero, když se navracel,
delší cestou přes most však čas už neztrácel,
kůň se marně vzpínal, dál nechtěl jet,
a, jak jsem mu říkal, pod nimi prasknul led.
Zvíře strachem hnané ty saně strhlo zpět
a nad ním se tam v brodu navždy zavřel led,
hledali ho dlouho, a když zmizel zbylej sníh,
pod mostem ležel na schodech kamenných, kudy měl jít.
{end_of_verse}
{start_of_outro}
N[Am]ěkdy ten, kdo sp[C]ěchá, se do[G]mů nevrac[Am]í ...
{end_of_outro}