52 lines
1.3 KiB
Text
52 lines
1.3 KiB
Text
{title: Helou, lidé}
|
|
{artist: Wabi Daněk}
|
|
{key: G}
|
|
|
|
{start_of_verse: Sloka 1}
|
|
S L[G]ivií sl[C]ušně jsme si ž[D]ili,
|
|
m[G]ěli jsme v m[C]ěstě malej b[D]yt,
|
|
t[Bm]o bylo dřív, než děti [C]odrostly
|
|
a chtěly [G]odejít a začít p[D]o svém žít.
|
|
{end_of_verse}
|
|
|
|
{start_of_verse: Sloka 2}
|
|
Joan a Linda žijou v Omaze,
|
|
z Joa je roztoulanej rváč,
|
|
Davyho nám vzala Korea,
|
|
dodneška ptám se, zač, a zbyl nám jenom pláč.
|
|
{end_of_verse}
|
|
|
|
{start_of_chorus}
|
|
St[Dm7]ářím stromy s[G]ílí
|
|
a st[Dm7]aré řeky mají širší pr[G]oud,
|
|
n[Bm]ám lidem roste s[C]amota,
|
|
čekání n[G]a dvě slova: hel[D]ou, lidé, hel[G]ou[C].[D][G][C][D]
|
|
{end_of_chorus}
|
|
|
|
{start_of_verse: Sloka 3}
|
|
S ženou už není o čem povídat,
|
|
sedí a vidí jen svůj svět,
|
|
a všechny novinky, co zestárly,
|
|
omládnou o pár let, když ve snech přijdou zpět.
|
|
{end_of_verse}
|
|
|
|
{start_of_verse: Sloka 4}
|
|
Dnes ráno zvonil u mě telefon,
|
|
volal můj dávnej kámoš Fitz
|
|
a hned se ptal, co prej je novýho,
|
|
povídám: vlastně nic, co jsem měl taky říct?
|
|
{end_of_verse}
|
|
|
|
{start_of_chorus}
|
|
{end_of_chorus}
|
|
|
|
{start_of_verse: Sloka 5}
|
|
Až jednou půjdeš touhle ulicí
|
|
a potkáš smutných očí pár,
|
|
hm, netvař se, že ti to nepřijde,
|
|
řekni: dobrý den, helou, lidé, helou ...
|
|
{end_of_verse}
|
|
|
|
{new_song}
|
|
|
|
|